English version below – Deutsche Version am Ende

Vytváření vlády pod tlakem – Jak prezident Petr Pavel ignoruje vůli voličů

Po parlamentních volbách čelí Česká republika nové politické realitě. Voliči jasně určili hnutí ANO jako nejsilnější politickou sílu a jeho předsedovi Andreji Babišovi dali jednoznačný mandát k sestavení vlády. Namísto respektování výsledku voleb a dodržování ústavních postupů se však zdá, že prezident Petr Pavel směřuje proces vzniku vlády jiným směrem – takovým, který neodráží vůli lidu, ale spíše jeho vlastní politické preference.

Prezident, který „vrací míč“ – a tím proces zpomaluje

Včera prezident prostřednictvím svých spolupracovníků oznámil, že je „připraven“ jmenovat Andreje Babiše premiérem – ale pouze tehdy, pokud Babiš nejprve podnikne kroky k vyřešení svého údajného střetu zájmů. Jde o podmínku, kterou ústava nevyžaduje a kterou předchozí prezidenti nikdy neuplatňovali.

Tím, že Pavel přenesl odpovědnost zpět na Babiše, aby sám nevypadal jako ten, kdo proces brzdí, vytvořil politickou past: Hlasování o vydání Babiše v kauze Čapí hnízdo proběhne až v lednu nebo únoru. To znamená, že nově jmenovaný premiér by se teoreticky mohl během výkonu funkce ocitnout před soudem. Politicky tato konstrukce působí spíše jako promyšlený pokus narušit vznik vlády než jako náhoda.

V zákulisí sílí domněnka, že Pavel a jeho poradci doufají, že zvýšením tlaku na Babiše nyní vyvolají konflikt uvnitř většinové koalice ANO, SPD a Motoristů – ideálně ještě před hlasováním o vydání.

Prezident, který chce spoluvládnout

Z oficiálního prohlášení Kanceláře prezidenta republiky vyplynulo, jak daleko se Pavel snaží rozšířit svou roli. Odkazuje se na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2020, aby odůvodnil svůj zásah do procesu sestavování vlády. Interpretace, kterou z rozhodnutí vyvozuje, však jde daleko nad rámec toho, co soud skutečně uvedl.

Pavel požaduje po Babišovi veřejné prohlášení, jak hodlá řešit svůj střet zájmů – a naznačuje, že jej bez uspokojivého vysvětlení nejmenuje. To se nebezpečně blíží politickému zasahování, které je českému ústavnímu modelu cizí.

Hlava státu s vlastním vládním programem

Ještě znepokojivější je část prohlášení, v níž Pavel předkládá konkrétní politické požadavky pro budoucí vládu: tvrdší postup vůči Rusku, závazky vůči NATO, zvýšení obranných výdajů a priority v ekonomické, sociální a environmentální politice.

To zní mnohem méně jako neutrální hlava státu a mnohem více jako politik, který se snaží prosadit svůj vlastní program – přestože voliči rozhodli jinak.

Hranice mezi ústavní povinností a politickým zasahováním se stírá

Podle ústavy je jmenování premiéra povinností prezidenta, nikoli politickým vyjednáváním. Spojením této povinnosti s podmínkami, které jdou daleko nad rámec zákonných požadavků, Pavel vytváří nebezpečný precedent.

Závěr: Vznik vlády se nesmí řídit z Hradu

Stále více se zdá, že prezident Petr Pavel se snaží ovlivňovat proces vzniku nové vlády a oddalovat nebo měnit realizaci výsledků voleb. Jeho podmínky, politické požadavky a rozšířený výklad pravomocí odporují duchu české ústavy.

Voliči promluvili. Nejsilnější strana má právo sestavit vládu. Nesmí se stát, aby prezident – veden svým vlastním politickým programem – tuto vůli obcházel.

ENGLISH VERSION

A Government Formation Under Pressure – How President Petr Pavel Ignores the Will of the Voters

After the parliamentary elections, the Czech Republic faces a new political reality. Voters have clearly made the ANO movement the strongest political force and given its chairman, Andrej Babiš, a clear mandate to form a government. Instead of respecting the election result and adhering to constitutional procedures, President Petr Pavel appears to be steering the process of government formation toward not the will of the people but his own political preferences.

A President Who “Returns the Ball” – and Delays the Process

Yesterday, the president announced through his staff that he was “ready” to appoint Andrej Babiš as Prime Minister – but only if Babiš first takes steps to resolve his alleged conflict of interest. This is a condition not specified in the constitution and one that previous presidents never imposed.

By passing the responsibility back to Babiš in order to avoid appearing as the obstacle, Pavel has created a political trap: The vote on lifting Babiš’s immunity in the Stork’s Nest case will not take place until January or February. This means that a newly appointed Prime Minister could theoretically be put on trial during his term. Politically, this construction seems less like an accident and more like a calculated attempt to undermine the formation of a government.

Behind the scenes, many suspect that Pavel and his advisers are hoping that by increasing pressure now, they can provoke conflict within the majority coalition of ANO, SPD, and Motorists – ideally before the vote on immunity.

A President Who Wants to Co-Govern

In the official statement from the Presidential Office, it became clear how far Pavel seeks to expand his role. He invokes a 2020 Constitutional Court ruling to justify his involvement in government formation. Yet his interpretation goes far beyond what the court actually stated.

Pavel demands a public declaration from Babiš on how he intends to resolve his conflict of interest – and implies he may refuse the appointment if unsatisfied. This comes dangerously close to political interference unusual in the Czech constitutional model.

A Head of State with His Own Government Program

More alarming is the part of the statement in which Pavel sets policy requirements for the future government: a tougher stance toward Russia, commitments to NATO obligations, increased defense spending, and priorities in economic, social, and environmental policy.

This sounds less like a neutral head of state and more like a politician imposing his own agenda – despite the voters deciding otherwise.

The Line Between Constitutional Duty and Political Interference Is Blurring

Appointing the Prime Minister is a presidential duty, not a political negotiation. By linking this duty to conditions far beyond legal requirements, Pavel creates a dangerous precedent.

Conclusion: Government Formation Must Not Be Directed from the Castle

The impression grows that President Petr Pavel is attempting to influence or delay the implementation of the election result. His conditions, political demands, and expanded interpretation of his powers contradict the spirit of the Czech constitution.

The voters have spoken. The strongest party has the right to form the government. The president must not override that will with his own political agenda.

DEUTSCHE VERSION

Eine Regierungsbildung unter Vorbehalt – Wie Präsident Petr Pavel den Wählerwillen ignoriert

Die Tschechische Republik steht nach der Parlamentswahl vor einer neuen politischen Realität. Die Wähler haben mit deutlicher Mehrheit die ANO-Bewegung zur stärksten Kraft gemacht und ihrem Vorsitzenden Andrej Babiš einen klaren Regierungsauftrag erteilt. Doch statt das Wahlergebnis zu respektieren und die verfassungsmäßigen Abläufe einzuhalten, versucht Präsident Petr Pavel, den Prozess der Regierungsbildung in eine Richtung zu lenken, die weniger dem Volkswillen als vielmehr seinen eigenen politischen Präferenzen entspricht.

Ein Präsident, der den Ball „zurückspielt“ – und damit den Prozess verzögert

Gestern ließ der Präsident durch seine Mitarbeiter verkünden, er sei „bereit“, Andrej Babiš zum Ministerpräsidenten zu ernennen – allerdings nur unter der Bedingung, dass dieser zuvor Schritte zur Lösung seines angeblichen Interessenkonflikts unternehme. Eine Bedingung, die in der Verfassung nicht vorgesehen ist und von früheren Präsidenten nie in dieser Form erhoben wurde.

Indem Pavel den Ball zu Babiš spielte, um selbst nicht als Verzögerer dazustehen, erzeugte er eine politische Falle: Die Abstimmung über die Aufhebung der Immunität Babišs im Fall Storchennest findet erst im Januar oder Februar statt. Damit besteht theoretisch die Möglichkeit, dass ein neu ernannter Ministerpräsident während seiner Amtszeit vor Gericht gestellt werden könnte. Politisch wirkt diese Konstruktion wie eine Einladung zu Instabilität – oder schlimmer: wie ein bewusst kalkulierter Versuch, die Regierungsbildung zu unterminieren.

Hinter den Kulissen wächst die Vermutung, dass Pavel und sein enger Beraterkreis genau darauf setzen. Indem sie jetzt maximalen Druck auf Babiš ausüben, hoffen sie möglicherweise auf einen Konflikt innerhalb der Mehrheitskoalition aus ANO, SPD und Motoristen – idealerweise noch vor der Entscheidung über die Immunität.

Ein Präsident, der politisch mitregieren will

In der offiziellen Verlautbarung des Präsidialamts trat zutage, wie weit Pavel seine Rolle auszuweiten versucht. Er beruft sich auf ein Urteil des Verfassungsgerichts aus dem Jahr 2020, um seine Eingriffe in die Regierungsbildung zu rechtfertigen. Doch die Interpretation, die er daraus ableitet, geht deutlich über das hinaus, was das Urteil tatsächlich vorsieht.

Pavel fordert von Babiš eine öffentliche Erklärung zur Beilegung seines Interessenkonflikts – und deutet an, die Ernennung zu verweigern, sollte ihm diese Erklärung nicht genügen. Damit bewegt er sich gefährlich nahe an eine politische Einflussnahme, die dem tschechischen Verfassungsmodell fremd ist.

Ein Staatsoberhaupt mit eigenem Regierungsprogramm

Besonders alarmierend ist der Abschnitt der Verlautbarung, in dem Pavel der künftigen Regierung konkrete inhaltliche Vorgaben macht: eine härtere Linie gegenüber Russland, NATO-Verpflichtungen, Verteidigungsausgaben, Prioritäten in der Wirtschafts-, Sozial- und Umweltpolitik.

All dies klingt weniger nach neutralem Staatsoberhaupt als nach einem Politiker, der sein eigenes Programm durchsetzen möchte – auch wenn die Wähler sich anders entschieden haben.

Die Linie zwischen Verfassung und politischer Einflussnahme verschwimmt

Nach dem Wortlaut der Verfassung ist die Ernennung des Premierministers eine präsidiale Pflicht, kein politischer Verhandlungsspielraum. Dass Pavel diese Aufgabe nun mit Bedingungen verknüpft, die weit über die rechtlichen Erfordernisse hinausgehen, schafft einen gefährlichen Präzedenzfall.

Fazit: Die Regierungsbildung darf nicht in der Burg gesteuert werden

Der Eindruck drängt sich auf, dass Präsident Petr Pavel versucht, die Regierungsbildung politisch zu lenken und die Umsetzung des Wahlergebnisses zu verzögern oder zu beeinflussen. Seine Bedingungen, seine politischen Forderungen und seine interpretative Ausweitung seiner Kompetenzen stehen im Widerspruch zum Geist der tschechischen Verfassung.

Die Wähler haben gesprochen. Die stärkste Partei hat Anspruch darauf, die Regierung zu bilden. Es darf nicht sein, dass der Präsident – getragen von einem eigenen politischen Programm – versucht, diesen Willen zu übergehen.